Dlouhá léta byl proces učení dětí spojen s tradičními vzdělávacími systémy, které ke zdokonalování poznávacích schopností využívaly pouze jazyk.Postupem času se však začalo chápat, že je důležité zapojit do výuky pohyb, a to jak ve třídě, tak i mimo ni, a pochopit, že pro udržení zdravého mozku je důležité procvičovat ho jak slovně, tak pohybově.

Aplikace této metody, známé spíše jako neuromotorika, se zrodila v neurovědě jako způsob, jak zlepšit nervová spojení dětí. Podle vědeckých studií podporují neuromotorické dovednosti jejich kognitivní, sociální, afektivní a emocionální rozvoj; pomáhají jim usměrňovat energii, udržet pozornost ve třídě a dokonce se podvědomě a implicitně naučit více věcí.

Ačkoli používání obrazovek a technologií obecně přineslo do vzdělávacího prostředí mnoho výhod, jednou z hlavních nevýhod je zřejmý nárůst sedavého způsobu života a dětské obezity. Z tohoto důvodu je tento koncept dnes ještě zajímavější, protože víme, že člověk je stvořen k pohybu, a proto má fyzicky aktivní dítě mozek, který je lépe připraven k učení.

Víme tedy, že pohyb má pozitivní účinky nejen na fyzické zdraví dětí, ale také na procesy učení a rozvoj mozku. Pro jeho aplikaci ve třídě je důležité vědět, jak to udělat, aby nedocházelo k nepořádku a naopak se stala dynamickým a participativním prostorem, aniž bychom zapomínali, že neuromotorické procesy jsou různé a do značné míry závisí na prostředí, ve kterém se rozvíjejí.

Zde je několik způsobů, jak ve třídě pracovat s neuromotorickými dovednostmi:

1. Aktivní přestávky: Přestávka mezi jednou a druhou činností pomáhá žákovi lépe se soustředit na to, co ho čeká. V této aktivní pauze můžete cvičit pohybová cvičení, dýchání, tanec atd.
2. Pantomima: Může pomoci žákům porozumět textu a zároveň je to fyzická aktivita.
3. Hudebně-pohybové aktivity: Javier Romero, tvůrce metody BAPNE, navrhuje cvičení na bicí nástroje, při nichž se tělo stává nejlepším nástrojem pro přenos emocí a komunikaci.
4. Hledání pokladu: V rámci výuky budou žáci pod vedením učitele hledat ve třídě odměnu.
5. Motorické příběhy: Ať už se jedná o hodiny jazyků, matematiky nebo cizích jazyků, jde o to, aby se ve třídě vytvořil tematický scénář, který by představoval mini divadelní představení a žáci by se aktivním způsobem propojili s obsahem.

Aktivity pro rozvoj neuromotorických dovedností mohou být rozmanité, důležité je vědět, že všechny jsou založeny na učení se praxí. Je těžké určit, jak dlouho si dítě udrží určité téma v hlavě, nicméně pohyb začleněný do procesu učení umožní, aby nervové okruhy vytvořené pohybem pro toto učení zůstaly navždy.